V poslední době se již tolik nemluví o optimalizacích webových stránek pro různé webové prohlížeče, tzv. cross-browser optimalizace. Spíše jsou zmiňovány nástroje, které tyto postupy usnadňují.

Tyto postupy se staly samozřejmou součástí pracovní náplně každého kodéra a díky dnešním moderním prohlížečům to není taková dřina – tedy pokud mluvíme o optimalizaci webu pro desktopové prohlížeče (mobilní prohlížeče by měly mít „svůj“ web).

Avšak sledováním zastoupení samotných prohlížečů na svém webu zlepšíte situaci nejen sobě, ale především i zákazníkům – neboť ty nemůžete nutit, aby používali určité prohlížeče. Přečíst celé

Dokážete si představit prohlížení webových stránek pouze na mobilním zařízení, např. na chytrém telefonu? Já osobně určitě ne – právě v souvislosti s chytrým telefonem. Článek The Grim Future of Web Browsers na 1stwebdesigner.com nabízí zamyšlení nad tím, jakou budoucnost mohou mít klasické webové prohlížeče.

Osobně s článkem příliš nesouhlasím, ale přivedl mě k zamyšlení, jak by to mohlo vypadat za pár let s prohlížením webových stránek. Přečíst celé

Před rokem jsem dělal na vysoké škole seminární práci ohledně mobilních zařízení a jejich operačních systémů. V té době našim dlaním, prstům a kapsám vévodily starší verze Android, iPhone 3, Windows Mobile 6.5 (v té době byl Windows Mobile (Phone) 7 ještě nevydaný – což mi přijde, že není ani dnes). Nějaký rok před tím však také existovala zařízení, která se ovládala dotykem nebo alespoň dotykovým perem. V té době to však bylo spíše vyjímkou.

Dnes jsou však tato zařízení na vzestupu. Zařízení jako iPhone 4. generace, iPad, Samsung Galaxy Tab, LG Optimus 2X, BlackBerry Playbook nebo Motorola Xoom mají poměrně vysokou prodejnost – těší se vysoké oblibě a to i díky stále větší dostupnosti rychlého Internetu a prostředkům (např. pokročilé ovládání, operační systémy a nástroje). Když si na těchto zařízeních zabrouzdáte na Internetu, je to rozdílné než na desktopu, notebooku nebo na maličkých netboocích. Prohlížeče stále nedosahují takových možností a vlastností, jako jejich desktopoví protějšci a displeje některých zařízení jsou stále poměrně malé (na desktopu už jdou nahoru rozlišení typu 1680×1050, na smartphonech je to 800×480 a na tabletech se začínají objevovat 10″ displeje s rozlišením 1280*800), ale už je to mnohem lepší než na starších generacích mobilních telefonů s rozlišením okolo 320*200.

Jenže jak jsem psal, tato zařízení získávají na oblibě, prodáno jich bylo již několik stovek milionů kusů a každý den se toto číslo neustále zvyšuje. Prohlížení internetu na takovém zařízení se stává poměrně obvyklou činností (a to i u nás, kde rychlý mobilní internet nemá dostatečné pokrytí). Plno webových stránek však zatím není na podobná zařízení připravena (ano, zatím ani moje není, avšak pomalu připravuji úpravy – viz má Facebook Page). Mělo by se s tím pomalu něco dělat, i když asi bude lepší si položit otázku – jde s tím něco dělat? Přečíst celé

Jistě nejsem jediný, kdo řeší otázku, zda se mu budou webové stránky vykreslovat ve všech prohlížečích stejně (i v zaměstnání, kde je podpora Internet Explorer 6 a podobných archaických prohlížečů platná). Často jsem si pokládal otázku, zda jsou některé nabízené nástroje použitelné, zda je jejich vykreslovací jádro totožné s „nativní“ verzí a co je v nich jinak. A především, zda se dají brát jejich výsledky jako relevantní.

Vyzkoušel jsem mnoho nástrojů, použitelné aplikace i aplikace poskytující grafické snímky stránky, a zvykl jsem si na pár způsobů, jak tuto problematiku řešit. Možnosti, které jsem zkoušel byly například kvůli multiplatformní podpoře nebo podpoře prohlížečů (a především testování na jiné platformě) a někomu se to může zdát zbytečné (na velkém projektu by to měla být nejspíše práce testerů).

Když jsem tento článek připravoval (tedy formuloval své myšlenky, poznámky a připravoval na publikaci), byl zveřejněn článek Tools to Check for Cross-browser Compatibility na tripwire magazine. Ve zmíněném článku naleznete některé podobné nástroje, které zde zmiňuji, ale které jsem vyzkoušel a případně používám. Přečíst celé

V poslední době je možné sledovat další vývoj 4 největších prohlížečů na trhu – Google Chrome 9, Mozilla Firefox 4, Opera 11 a Internet Explorer 9. Každý prohlížeč se snaží být nejlepší a získat co nejvíce uživatelů. Někdo na to jde od lesa, někdo se snaží propagovat zajímavé testy (viz. dále), někdo přichází s revolučním řešením. Je to opravdu boj, protože pozice jednotlivých prohlížečů se na trhu s prohlížeči mění. Někdo posiluje, někdo oslabuje a někdo stagnuje. Samozřejmě všichni chtějí mít co největší kousek z toho koláče. Jenže ne každý má ty správné „páky“, aby se mu to povedlo.

Je sice ještě poněkud brzy hodnotit situaci, když např. Internet Explorer 9 má vyjít až v polovině příštího roku. Já bych však rád zhodnotil inovativní počiny nových prohlížečů, vylepšení a nedostatky.  Já osobně jsem z některých připravovaných verzí trochu zklamán nebo jsem do budoucna s dalším vývojem poněkud skeptický. Vše ukáže čas. Přečíst celé

Neustále sleduji vývoj dnešní prohlížečů a webových technologií. Nedávnou jsem si pokládal otázku, proč si uživatelé volí právě ten prohlížeč. Někdo jim ho doporučí? Vyznají se v podporovaných technologiích? Vyhovují jim nástroje nainstalované společně s prohlížečem? To jsou pro mě docela podstatné otázky, protože pochybuji, že normální uživatelé vůbec tuší, co se skrývá pod pojmem webové stránky – že to běží na nějakém HTML5 s CSS3 a JavaScriptem (ano, JavaScript přítomnost JavaScriptu si plno uživatelů uvědomuje). Proč mě zajímá, k jakému prohlížeči a jak se uživatelé dostanou?

Odpověď je vcelku jednoduchá. Zajímá mě to proto, abych věděl, s čím mohou uživatelé na případnou webovou aplikaci přijít a čím případně argumentovat, aby starší prohlížeč opustili a pořídili si novější. Nemůžu jim totiž říkat, že jim nabídnu specifický zážitek v podobě 3D grafiky, protože ten a ten prohlížeč podporuje GPU akceleraci.

Já osobně jsem si nejvíce oblíbil prohlížeč Google Chrome, před kterým jsem několik let zdárně používal prohlížeč Firefox. Proč tomu tak je vyplyne dále z článku, kde rozebírám jednotlivé otázky, které mohou vyvstal při volbě prohlížeče. Přečíst celé

V minulém článku jsem popsal interní nástroj prohlížeče Google Chrome Nástroje pro vývojáře. Nyní bych se rád zaměřil rozšíření pro tento prohlížeč, které mohou, v kombinaci se zmíněným nástrojem, udělat z Google Chrome opravdu silný vývojářský nástroj, který zlepší optimalizaci nejen koncového výstupu (webové aplikace) před doručením uživateli. Tato rozšíření jsou zaměřena především pro webdesignery, ale nejen pro ně a jsou dostupná z galerie rozšíření.

Při kódování šablony se můžeme setkat někdy s problémem, že se nám některé prvky zobrazují jinak, než bychom si přáli. Například se překrývají, překrývají se prvky, které by neměly nebo potřebujeme znát rozložení jednotlivých prvků na stránce či některé jejich atributy. Je tak potřeba zbytečně složitě prohledávat HTML kód či analyzovat definované CSS styly. A přitom to jde mnohem jednodušeji a přímo v prohlížeči.

Rád bych také zmínil další rozšíření, které nenapomáhají optimalizovat kód stránky samotné, ale například pořídit kompletní obrázek celé stránky po nakódování pro porovnání přímo s šablonou. To se může někomu jistě hodit, hlavně pokud takový obrázek můžete po pořízení zpracovat. Přečíst celé

Možnosti dnešních prohlížečů stále rostou. Prohlížeče se zrychlují, podporují stále modernější technologie, využívají grafických karet pro zlepšení výkonu, ale také se před nějakou dobou staly nepostradatelnou součástí webových vývojářů. Já osobně si nedokáži představit, že bych byl odkázán na ladění aplikací bez nástrojů, které dnešní prohlížeče nabízejí, například by bylo značně obtížné ladit AJAX/JSON požadavky.

Pokud se podíváte na dnešní moderní prohlížeče, například Mozilla Firefox, Google Chrome, Safari, Operu a nyní i Internet Explorer 9, tak nabízejí komplexní nástroje pro vývojáře, kteří díky nim mohou testovat webové aplikace ze všech úhlů. Proč jsem zmiňoval prohlížeč Mozilla Firefox, který takový nástroj nemá? Neboť je pro tento prohlížeč bezkonkurenční doplněk jménem FireBug.

Mnou zmíněné nástroje nám pomůžou například při odstraňováních chyb v CSS stylech, pomohou nám testovat změny v HTML (a to přímo v prohlížeči bez zásahu do vlastního kódu aplikace – promítne se pouze změna v prohlížeči), sledovat požadavky, které jsou aplikací odesílány, sledovat délku zpracování požadavků, apod. Pozice webového vývojáře je tak při ladění webových aplikací velice usnadněna. Pokud se objeví chyba, kterou je potřeba odstranit, tak proč to neprovádět přímo v prohlížeči, kde jsou zobrazována data pro koncového uživatele – návštěvníka.

Nějaký čas jsem si pokládal otázku, jaký prohlížeč by byl pro tyto potřeby nejlepší. Zmiňované prohlížeče nabízejí kvalitní nástroje, případně další rozšiřující doplňky. Pro testování možností jsem nějaký čas ladil aplikace v prohlížeči Google Chrome, Mozilla Firefox a v nedávné době také v prohlížeči Opera, který také nabízí kvalitní nástroj jménem Dragonfly, který se velmi podobá zmiňovanému FireBugu.

Prvně bych chtěl zmínit vlastnosti prohlížeče Google Chrome, který se pyšní nálepkou nejrychlejšího prohlížeče a nyní, s rozsáhlou databází doplňků, i silným nástrojem pro prohlížení obsahu Internetu. I když má některé nedostatky, například v podobě nutnosti nainstalovat doplňky třetích stran pro specifické akce a je někdy kritizován z hlediska bezpečnosti, jako nástroj pro vývojáře může být neocenitelným pomocníkem.

Všechny ukázky a postupy byly prováděny v prohlížeči Google Chrome 7.0.517.8 na počítači Windows a jako služba pro ukázání možností byla použita služba Twitter.com. Přečíst celé

Dnes byla kolem 19. hodiny oficiálně vypuštěna nová beta verze internetového prohlížeče Internet Explorer 9, na kterou se mnoho uživatelů velice těšilo a měli velká očekávání. Slíbeno bylo v nové verzi opravdu hodně a některé sliby byly splněny. Já jsem od nové verze čekal mnohem víc a jsem trochu zklamán, i když jde „pouze“ o beta verzi. Přečíst celé