Jak jsem psal v úvodu minulého článku, nedávno jsem připravoval přednášku o tom, co je design. Nejprve jsem dal dohromady 4 zajímavé příběhy pro ilustraci toho, jak velký dopad může mít promyšlený design na výsledné řešení a na lidi, kteří jej budou používat.
V návaznosti na dané příběhy jsem první díl zakončil zamyšlením, že nad designem je potřeba určitým způsobem přemýšlet a přistupovat k němu. Což bych rád v tomto článku rozepsal trochu více do detailu.
Design je plán
Pomocí zmíněných příkladů v minulém článku jsem chtěl trochu nastínit to, co je vlastně design. Stále se mezi námi najde dost lidí, kteří v této otázce tápou. Co je tedy vlastně design? Pojďme se podívat na to, co říkají samotní designéři.
Například Kim Goodwin, designéra a autorka, o designu říká, že:
„Design je řemeslem (či uměním) vizualizovat konkrétní řešení, která slouží lidským potřebám a cílům v rámci určitých omezení.“
Charles Eames, americký designér, architek a tvůrce filmů si zase myslí, že:
„Design je plán pro uspořádání prvků takovým způsobem, který nejlépe splní určitý účel.“
Sir George Cox, historik a filisof, o designu říká, že:
„Design je to, co spojuje kreativitu a inovace. Formuje nápady tak, aby se staly praktickými a atraktivními návrhy pro uživatele nebo zákazníky. Design lze popsat jako kreativitu zaměřenou na konkrétní cíl.“
A v neposlední radě Don Norman, designér a autor, uzavírá myšlenky o designu tak, že říká:
„Design je skutečně aktem komunikace, který mí za cíl hluboké pochopení dané osob, se kterou designér komunikuje.“
Jak jste se teď mohli dozvědět, různí lidé mající různé názory a myšlenky. Otázka tedy zůstává – co je design?
Výše uvedený obrázek není design, to je jen nějaké umění. (Což bylo jen tak pro odlehčení.)
Ještě než si na danou otázku odpovíme, pojďme se podívat na to, co vlastně slovo design znamená. Zkoušel jsem udělat nějakou rešerši, prošel jsem historické informace o designu, různá učení a filozofická zamyšlení. Našel jsem, že slovo design původně pochází z latinského slova Designare (desiňáre) a znamenalo:
Nakreslit plán
Dává to smysl, protože designéři většinou mají určitý proces jak ke své práci přistupují, tedy že plánujeme systematicky řešit určitou věc:
- Postupujeme podle určitých kroků.
- Promýšlíme různé možnosti a nápady.
- Připravujeme různé možnosti a varianty.
- Vytváříme různorodé artefakty podle potřeby.
Dalo by se tedy říct, že design je systematický způsob řešení určitého problému.
Poznámka – někdo by mohl namítat, že třeba grafika je o kreslení. Jenže grafický design řeší ve velké míře způsob komunikace určité informace – tedy problém efektivně komunikovat danou informaci.
Jak k designu přistupovat a přemýšlet o něm?
Mít nějaký postup je jedna věc. Usnadní nám to přemýšlení o tom, co je potřeba udělat, kdy a teoreticky i jakým způsobem. Aby něco takového ale fungovalo, je potřeba k designu určitým způsobem přistupovat a přemýšlet o něm.
Jako designéři vnímáme design různě. Existují ale různé principy, které nám mohou s uvažováním trochu pomoct.
Dovolím si začít s 10 principy dobrého designu, které definoval Dieter Rams, slavný německý designér. Principy, které následuje spousta dalších dnešních firem a designérů. Konkrétně se jedná o tyto principy:
- Dobrý design je inovativní – myšlenkou je dělat takový design, který řešení posune zase o kousek dál a opět jej vylepší.
- Dobrý design dělá produkt užitečný – lidé si věci kupují, aby je používali a proto tedy musí produkty fungovat tak, jak lidé potřebují.
- Dobrý design je estetický – věci by měli být navrhovány nejen funkční, ale i hezké, neboť to ovlivňuje i (nejen) naši náladu a pohodlí.
- Dobrý design dělá produkt pochopitelný – lidé by nad používáním produktu neměli přemýšlet.
- Dobrý design nepřekáží – produkty by měli být navrhovány tak, aby svého majitele neomezovali nejen v práci, ale i ve formě vyjádření sebe sama v rámci estetičnosti, postojů, atd.
- Dobrý design je poctivý – produkt by neměl nikdy slibovat víc, než ve skutečnosti umí.
- Dobrý design má dlouhou živostnost – dobře navržené řešení není potřeba znovu předělávat, nemělo by hned působit zastarale.
- Dobrý design je propracovaný do posledního detailu – produkt by měl být navržen tak, že vše bude promyšlené a funkční.
- Dobrý design je šetrný k životnímu prostředí
- Dobrý design je co nejmenší designu – produkt je navržen tak, jak bylo potřeba a není zatížen zbytečnými a nepodstatnými faktory.
Co jsem procházel různé myšlenky a přístupy, velice těžko najdete lépe definované designové principy – tedy pokud se budeme bavit o těch obecnějších, jak nahlížet na design jako takový.
Zároveň musím zmínit i to, jak na design pohlížel Viktor Papanek, slavný designér a autor:
„Design si musí být vědom své sociální a morální odpovědnosti … design je dosud nejmocnějším nástrojem daným člověku díky kterému může utvářet své produkty, své prostředí a potažmo i sebe sama.“
Když se nad tím zamyslíme, ve světle příběhu z minulého článku, design může mít opravdu velké dopady na to, jak se chováme, jak žijeme a vlastně vůbec na celý svět kolem nás.
Když se pak podíváme blíže k webovým stránkám, asi nenajdete žádného „webaře“, který by neznal 10 principů použitelnosti webových stránek, které definoval Jakob Nielsen. Tyto principy designéři často využívají jako způsob hodnocení základních faktorů použitelnosti v rámci heuristických analýz. Konkrétně se jedná o tyto principy:
- Viditelnost stavu systému – uživatel by měl díky vhodné a dostatečně rychlé zpětné vazbě neustále vědět o tom, co se děje, kde se nechází, atd.
- Shoda mezi systémem a reálným světem – vždy bychom měli své návrhy dělat tak, aby jim lidé rozuměli a vše vypadalo přirozeně a logicky.
- Uživatelská kontrola a svoboda – uživatelé by měli mít vždy hlavní slovo nad tím, co se děje, proč a jak.
- Konzistence a standardy – lidé by se neměli dostat do situace, ve které by museli přemýšlet nad významem různých slov, situací nebo akcí a tím, zda znamenají to stejné.
- Předcházet chybám – dobrý design by se měl vždy snažit o to, aby se lidé nedostali do nějakého problému.
- Rozpoznání spíše než vzpomínání – vždy musíme dělat vše pro to, abychom zbytečně nezatěžovali paměť našich uživatelů tím, že budeme schovávat různé elementy, akce a možnosti.
- Flexibilita a efektivita používání – design by měl lidem vždy nabídnout nějaký způsob, díky kterému budou efektivnější v jeho používání.
- Estetika a minimalistický design – při návrhu uživatelského rozhraní bychom měli vždy přemýšlet nad tím, co lidé skutečně potřebují vidět a mít k dispozici a co můžeme vynechat.
- Pomoct uživatelům rozpoznat, porozumět a zotavit se z chyb – jak je uvedeno v principu č. 5, měli bychom lidem pomoct předejít chybám. Pokud ale i tak nastanou, měli bychom jim pomoct se z nich dostat.
- Nápověda a dokumentace – i přes veškerou snahu o intuitivní design se najdou situace, kdy budou lidé potřebovat pomoct a s tím by jim měla pomoct kvalitní nápověda a dokumentace.
Podobných principů jako uvádím výše najdete nespočet. I přes ty odlišnosti jsem v myšlenkách a principech designérů objevil určité podobnosti či shody. Konkrétně ty, že dobrý design by měl:
- Lidem pomoct dosáhnout toho, co potřebují.
- Počítat s možnostmi lidí, jejich instinkty, potřebami, atd.
- Dělat věci intuitivní, právě díky výše uvedenému bodu.
- Přetrvat a dělat věci stálejší – tedy že nebude danou věc často předělávat.
- Podporovat flexibilitu používání.
- Pomoct lidem předcházet chybám, ale pokud nastanou, měl by je tolerovat a pomoc se z nich dostat.
Nyní je tedy otázka, jak vše výše uvedené vlastně uplatnit v praxi a jak takový dobrý design udělat.
Přemýšlejme o tom, jak dané věci udělat zase o kousek lépe
Díky výše uvedeným principům jsem se mohli dozvědět, že design by měl být vždy promyšlený a lidem, pro které je dělaný, by měl věci primárně usnadnit, pomáhat jim a to ideálně o kousek líp, než do té doby existující řešení.
Říkáte si, že to všechno je hezké, ale jak to ve skutečnosti uchopit a jak dobrý design udělat? Nejen o tom se dozvíte více v dalším článku.