V minulém díle této série o designu jsem popisoval, jak designéři postupují v rámci svého designového procesu. Zmínil jsem, že každý designér postupuje trochu jinak než ostatní (což je v pořádku), ale že i přes to máme všichni zásadní kroky stejné.
Doposud jsem se tedy zamyslel nad tím, co je design, jaké jsou jeho základní principy a jak designéři postupují. Tuto sérii bych rád zakončil posledním dílkem do této skládačky – základní znalosti, které by designéři měli mít pro tvorbu skutečně dobrého řešení.
Co by měl designér znát a umět
Upřímně si řekněme, že i když budeme znát všechny možné postupy nebo principy, stále to bude asi málo k tomu, abychom navrhli dobré řešení. Existují totiž určité věci, které by měl každý designér znát a umět pro vytvořené dobrého řešení.
Jak jsme si také říkali, design není pouze obyčejné kreslení obrázků, jak si lidé bohužel často představují. V minulých článcích jsem nastínil, že design je:
Systematický proces pro řešení určitého problému
V rámci něj totiž aplikujeme různé znalosti, informace a přístupy pro tvorbu řešení (vždy s ohledem na naše zaměření a obor), a které můžeme rozdělit do několika hlavních okruhů:
- Teoretické principy,
- Přemýšlení,
- Materiál a prostředí,
- Řemeslo,
- Management,
- Lidé.
Tato témata jsem dal dohromady na základě svých vlastních zkušeností, praxe a znalostí, ale také z výukových programů různých designových škol – například Royal College of Art, Rhode Island School of Design nebo UMPRUM.
Teoretické principy
Co se týče teoretických principů, už v 2. díle jsem toto téma trochu nakousl a zmínil určité principy, které by měl designér znát a aplikovat ve svém uvažování o tom, jak řešení navrhnout a jak by měl kvalitní produkt či služba vypadat.
Teoretické principy jsou důležité z toho důvodu, aby designér chápal význam své práce, své poslání a dokázal nad designem správně přemýšlet. Často tedy najdete, že designéři například studují:
- Historii designu,
- Současný design,
- Teorii designu,
- Principy a metody designu,
- Ekologii a udržitelnost.
Například studium historie designu je zajímavé z toho důvodu, že můžete vidět vývoj oboru jako takového a posun v uvažování toho, co design byl, je a kam by měl směřovat – tedy jeho význam ve společnosti. Ale také pro vyslyšení zajímavých příběhů, ze kterých se můžeme inspirovat a poučit.
Jako designér vnímám důležitost určitého pohledu na to, co naše práce je a jak k ní přistupovat. Proto bychom měli tyto věci zná a využít jich příprav nových návrhů.
Přemýšlení
Kolegyně designérka se mě nedávno zeptala na to, co by designér měl umět. Vedle dalších věcí jsem jí odpověděl, že rozhodně správně (či vhodně) o designu přemýšlet a uvažovat.
Design je kreativní činnost a proto potřebujeme v různých fázích zapojit různý způsob přemýšlení. Tedy například přemýšlení:
- Otevřené (divergentní) – hledat nové možnosti, způsoby, nápady bez nutnosti je okamžitě vyhodnotit.
- Koncepční – uvažovat strategicky, s rozmyslem a trochu více „do široka“.
- Analytické (konvergentní) – vyhodnocení situací, informací a hledání souvislostí pro získání nejlepší odpovědi.
- Kritické – racionálně hodnotit informace, tvořit si vlastní názor a rozumný úsudek.
Z vlastní praxe vím, že je poměrně užitečné tyto způsoby znát, vědět jak fungují a umět je také uplatnit ve správný moment.
Vedle toho je podle mě také důležité uplatnit výše zmíněných teoretických principů a přemýšlet také o tom:
- Jak a proč designovat.
- Co je kreativita a kreativní typologie.
- Jak správně aplikovat informace na řešení skutečných problémů.
Materiál
Všichni designéři využívají svých teoretických znalosti a přemýšlení k tvorbě nějakého hmotného či nehmotného výsledku. Vždy tedy pracujeme s nějakým materiálem, nebo řekněme médiem, ze kterého danou věc tvoříme. Myslím tím například:
- Sklo,
- Dřevo,
- Látku,
- Prostor,
- Ale i body na obrazovce.
Každý designér by měl svůj materiál znát a vědět:
- Jak s ním pracovat.
- Jaké jsou jeho možnosti a omezení.
- Jak jej efektivně využívat.
Proto se designéři učí technologické postupy zpracování různých materiálů, práci se světlem a prostorem, chemií, atp. Díky těmto znalostem může nejen hledat nové způsoby využití, ale také předejít spoustě možným malérům – například, že varná konvice ze skla praskne, a nebo že nevhodně zaoblené sklo na výškové budově může mít destrukční následky.
Řemeslo
Teoretické znalosti pak samozřejmě designér uplatňuje prakticky v konkrétní „řemeslné“ tvorbě, případně řekněme samotném návrhu či výrobě řešení. Kovář může umět teoretické principy, ale bez samotné řemeslné zručnosti nedokáže nic vyrobit.
Z toho důvodu se designéři učí například:
- Základy kreslení, skicování, črtání,
- 3D modelování,
- Animace,
- Typografie,
- Grafiku,
- Ale také používat určité nástroje.
A samozřejmě i další dovednosti s ohledem na jejich obor.
Cílem je, aby designér umět vizualizovat a konkretizovat nápady, ale také vytvářet jejich funkční prototypy a ověřovat funkčnost, než se pustí do produkční výroby.
Lidé
Je zde ještě jedna kategorie, která mě osobně přijde důležitá – lidé. Jako designéři se snažíme udělat svět lepší neustálým zlepšováním svého okolí. Často je to tedy skrz určité produkty, které používají právě lidé.
Někdo by lidi označil jako další materiál, který bychom jako designéři měli znát. Mně osobně se takové označení nelíbí, stejně jako o lidech mluvit ve smyslu uživatelů, zákazníků či testovacích subjektů.
Designér by měl tedy znát, s ohledem na svůj obor, určité faktory lidského aspektu a umět s nimi v designu efektivně pracovat. Například při návrhu:
- Užitných produktů zohledňovat lidské faktory a ergonomii.
- Grafických materiálů zohledňovat vnímání lidského oka a zpracování informací mozkem.
- Při inovacích pro zlepšení lidského chování vědět, jak fungují závislosti, motivace, atd.
Některé informace se využívají v dobrém světle, občas se jich samozřejmě zneužívá (například v reklamě). Například si vezměte sex a co s člověkem udělá pohled na nahé lidské tělo, což je pudová záležitost. Vzpomínám sí na jeden případ billboardu, na který umístili nahou ženu pootočenou o 90° a jejíchž prsa zakrývaly mužské ruce. Reklamu museli ale záhy stáhnout, protože způsobovala příliš mnoho nehod.
Nebo si vezměme základní instinkty přežití vybudované před stovkami tisíc let, kdy člověk ještě lovil a musel bojovat o přežití. Například když se něco pohnulo v jeho periférním zorném poli, mohla to být hrozba v podobě šelmy v křoví a člověk zpozorněl. Máme to v sobě a často se toho využívá v animacích pro upoutání pozornosti.
Nebo například jak důležité je, aby nejen digitální designeři rozuměli tomu, že lidská paměť je omezená a efektivně na krátkou dobu udrží přibližně 3-4 položky. Proto se například čísla rozdělují na skupiny po 3-4, například:
- Telefonní čísla,
- Čísla bankovních karet.
Lépe se totiž kontrolují a opisují.
Podobných věcí je spousta. Designér by měl mít tedy alespoň základy v psychologii, kognitivní psychologii, ale také určité znalosti o anatomii či typologii člověka. Což se hodí pokud například navrhujete univerzální židli, jak zmiňuje designér Henry Dreyfuss ve své knize Designing for people.
Management
Poslední, a zároveň asi nejpodceňovanější, okruhem jsou dovednosti a znalosti v oblasti byznysu a managementu. Hodně o tom mluvil například designér Mike Monteiro, který apeloval na designové školy v tom, že vytváří skvělé řemeslné designéry, kteří bohužel neumí komunikovat, vyjednávat a prodávat svou práci.
Faktem je, že designér často:
- Pracuje pro nějakého klienta nebo zaměstnavatele.
- Spolupracuje s dalšími lidmi.
Z toho důvodu by tedy měl umět na určité úrovni zvládat:
- Komunikaci,
- Vyjednávání a argumentaci,
- Prezentovat,
- Obchodně uvažovat.
K výše uvedenému se váže i to, že se často designérům hodí (ale právě i nejen designérům), pokud umí:
- Efektivně plánovat,
- Vést projekty.
Není totiž nic horšího než to, kdy něco slíbíte a poté to nedodáte. Třeba z toho důvodu, že jste zapomněli na něco důležitého.
Zlepšujeme svět pro lidi
A jsme na konci. S využitím designových příběhů, pohledů a myšlenek designérů, principů, designových postupů a znalostí jsem chtěl ukázat, že design skutečně není jen tak ledajaký obor, kde si lidé chodí do práce malovat, ale že to je velice zajímavý a zodpovědný obor.
Je potřeba myslet na to, že běžně o designu nepřemýšlíme, pokud jsou věci navržené a vyrobené správně (což je i cílem designérů) a stěžujeme si, pokud to nefunguje. Je potřeba si uvědomit, že design je sice malá věc, ale může mít obrovské dopady na nás a svět kolem nás.