Pravidelně si procházím různé nabídky pro UX designéry. Často zahlédnu takové, kde hledají prvního (případně jediného) designéra, který ve firmě UX kompletně zastřeší. Sám jsem několik takových nabídek samozřejmě také dostal.
Sám jsem v takovém nastavení nikdy nepracoval. Vždy jsem k sobě měl alespoň jednoho dalšího člověka. V začátcích mé „kariéry“ mi ale taková možnost – tedy být první – vždy připadala jako zajímavá výzva. Tedy hlavně to, že bych mohl UX do firmy pomoct zavádět.
Nikdy to ale nedopadlo. S odstupem času musím říct, že jsem za to docela rád. Tenkrát by to pro mě nebylo rozhodně to pravé. Neuměl jsem v designu správně chodit a věřím, že by mi to docela uškodilo jak po stránce rozvoje, tak i po stránce fungování.
Jako zelenáč jsem netušil, co vlastně design ve firmě představuje
Vzpomínám si, jak mě několik let nazpět celkem dost firem oslovilo s tím, že je zaujal můj profil a že by mě chtěly zaměstnat. Měl jsem být vlastně prvním (nebo jediným) designérem. Ty větší tehdy vlastně s UX víceméně začínaly.
Tehdy jsem to viděl jako zajímavou výzvu. Říkal jsem si, že:
- Už přeci jen trochu rozumím designu.
- Dokážu nějaké věci poměrně slušně navrhovat.
- Mám teoretické i praktické zkušenosti s různými designovými a výzkumnými metodami.
- Jsem už komunikoval a přesvědčoval klienty o tom, co a jak dělat.
Nemyslel jsem si, že by to bylo nějak extra složité.
Být ale na všechno sám jsem si zatím vlastně nikdy pořádně nevyzkoušel. Tedy vyjma dvou štací, ve kterých jsem:
- Měl k sobě juniorního designéra.
- Byl samotný designér v regionu, ale měl jsem další kolegy v jiných zemích.
Když se dnes zpětně ohlížím, neměl jsem tehdy vůbec představu o tom, co vše by taková pozice obnášela a co bych vlastně musel řešit. Tedy třeba to, co dnes řeším nebo vím, že je potřeba řešit (alespoň v trochu větších firmách). Neuvědomoval jsem si totiž, že bych například:
- Musel přesvědčovat šéfy o nákupu různých nástrojů, rozpočtu na výzkum, atp.
- Postrádal zpětnou vazba od dalšího designéra (nebo někoho jinak kompetentního).
Poměrně dost času bych trávil jinou prací, než tím „řemeslným“ designováním. Takže bych:
- Se nemusel tak rychle rozvíjet, jak bych si představoval.
- Dost věcí nemusel vyzkoušet.
Vlastně bych na samotné designování (i když evangelizace a vedení k designování patří) nemusel mít tolik času. Nebo bych naopak nemusel mít čas na ty strategičtější věci. A z mého pohledu jedno bez druhého nejde, takže ve výsledku by to pak nemuselo dobře dopadnout.
V Cimpress jsem to měl ze začátku složitější
Vidím to tak s odstupem času, kdy vlastně přes 1,5 roku sedím jako jediný designér v pražské kanceláři společnosti Cimpress. Je fakt, že to je už trochu větší firma. Jenže jednotlivé celky fungují v podstatě hodně autonomně.
Nejsem ale na všechno sám. V USA už nějakou dobu funguje UX oddělení, tedy konkrétně:
- UX Director,
- Výzkumník,
- A několik designérů.
Když jsem nastupoval, už měli zavedené nějaké nástroje, postupy, atp. Jenže kvůli omezené kapacitě se věnovali primárně věcem řešeným v USA. A třeba lidé v Praze s nimi téměř nepřišli do styku.
Záhy po svém nástupu jsem tedy zjistil, že nejen v Praze pořádně nevěděli:
- Co UX představuje.
- Jak s UX spolupracovat.
- Co od UX očekávat.
S naprostou upřímností tedy musím říct, že pro mě začátky byly docela studená sprcha. Přeci jen jsem do té doby zažil víceméně prostředí, ve kterých bylo UX už trochu více zavedené.
Vlastně tehdejší situaci vystihne asi nejlépe odpověď tehdejšího Senior architekta na to, když jsem doporučoval návrhy řešení otestovat:
„A proč jako? My máme přece říkat, jak se to má používat“
Dost věcí jsem tedy musel vlastně od základů prokopávat, například:
- Proč návrhy ověřovat, s kým a jak.
- Je potřeba o řešení přemýšlet více lidsky.
- Bavit se více se zákazníky.
- Lépe specifikovat problémy, které řešíme.
- Myslet nad řešením více že široka, mít určitou vizi.
A to i přes to, že jsem součástí určitého UX týmů a s kolegy se podporujeme. Jenže tím, jak jsou daleko, tak začínají, když my téměř končíme. A vlastně i oni „bojují“ s něčím podobným.
Proč o tom vlastně píši? Být v takovém prostředí je totiž poměrně náročné. Musíte totiž například:
- Ostatní trpělivě přesvědčovat o postupu.
- Vysvětlovat, že dává smysl se na řešení dívat méně technicky.
- Občas zkousnout odmítnutí (nebo zamítnutí) a zkusit to opět znovu.
Jako designéři máte dodávat návrhy na řešení a samozřejmě je chcete dodávat kvalitní. Dost času tedy trávíte vysvětlováním a přesvědčováním ostatních. Když na to budete sami (a mnohdy proti přesile), bez vhodných argumentů a opory budete bohužel mnohdy prohrávat. (Což není zrovna motivující.)
Designér se musí rozvíjet
Jenže to stále není to jediné, co vás bude možná trápit. Budete na všechno sami, takže:
- Se nebudete mít s kým poradit.
- Vám nikdo nedá konstruktivní „designovou“ zpětnou vazbu.
- Nebudete mít designovou inspiraci z dalších designových nápadů.
A tak dále.
Být s dalšími designéry v týmu je opravdu super. Hlavně kvůli profesnímu rozvoji. Samozřejmě je to někdy složitější, protože například:
- Lidé mívají různé názory, se kterými nemusíme souhlasit.
- Protože jsme emotivně založení, můžeme mít někdy menší či větší rozbroje.
- Můžeme se hůř vyrovnat se zpětnou vazbou.
Třeba když jsem s designem začínal, neuměl jsem se poprat s kritikou kolegů. Dost mi to „ubližovalo“ a chtěl jsem všechno dělat sám. Jenže já sem za do dnes s odstupem let moc rád. Jsem rád za vše, co mi zkušenější kolegové říkali a doporučovali. Hodně jsem se díky tomu naučil.
Za těch více než 8 let designování musím říct, že je opravdu rozdíl v tom, jak přemýšlí designéři a jak přemýšlí ostatní kolegové, tedy jak se například:
- Na problém dívají.
- Ptají na různé otázky a možnosti.
Zároveň vám může být mezi podobně smýšlejícími lidmi trochu lépe. Protože je fajn si mít s kým povídat o designu nebo nadávat na ty zlé vývojáře, kterým se nechtělo dělat tu vámi „vymazlenou“ animaci.
Pokud začínáte, snažte se dostat do týmu
Osobně bych tedy jako začínající designér nechtěl být zároveň jediný designér na celou firmu. Snažil bych se spíš dostat do nějakého týmu, ve kterém by byli zkušenější designéři a kteří by mi v začátcích pomohli a poradili.
Být v týmu designérů je určitě lepší. Nejen pro fungování celého designu ve společnosti, ale také pro vás jako designéry – především pro váš profesní rozvoj. Dost věcí také nebudete muset řešit sami, ale většinou vám s nimi někdo další pomůže.