Když ve filmu Slunce, Seno, Jahody předstoupil Šimon Plánička před předsedu tamního zemědělského družstva a žádal je o možnost vyzkoušet experimentální seminární práci na téma „Dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí“, tak se mu všichni vysmáli. Nevěřili, že by něco takového mohlo mít vliv. (Spoiler) Jak už ale víme, experiment byl nakonec úspěšný a metoda se stala slavná nejen po celé Evropě (tzv. The Plánička system).
Říkáte si, jak tohle může souviset s designem? Velmi. Designéři sice nejsou žádné krávy, ale co jsem si za svou dosavadní praxi vyzkoušel, kvalita prostředí má poměrně značný vliv na naši práci. Jsou zde totiž faktory, které ovlivňuji naší schopnost přinášet nápady, konstruktivně debatovat a obecně se soustředit na dodávání hodnot.
Osobně bych nepodceňoval stav prostředí, ve kterém pracujeme. Samozřejmě stejně jako ve slavné Slunce, Seno trilogii každá kráva reaguje na jiné písničky a vjemy, tak i každý designér má trochu jiné potřeby a reaguje na různé vjemy různě. Jsou zde ale určité aspekty, se kterými můžeme pracovat všichni pro lepší výsledky naší práce.
Je opravdu zajímavé, jak tyto věci fungují. Asi začnu věřit tomu, že kanceláře mají duši. Určitě se vám také stalo, že jste někam přišli a necítili jste se vůbec dobře, ale někde jinde to bylo moc příjemné a ani se vám nechtělo domu. Mně se to stalo mnohokrát a samozřejmě to mělo vliv i na kvalitu a efektivitu mé práce.
Říkal jsem si, že bych mohl napsat nějaké mé zamyšlení na téma vlivu prostředí na design. Každý dnes píše o tom, jak šmrdlat obdélníky ve Figmě, ale na to důležité se bohužel často zapomíná. Dal jsem tedy dohromady pár postřehů o tom, jak prostředí ovlivňuje mé fungování jako designéra.
Poznámka – K tomuto článku mě inspirovala skvělá knížka Make Space od lidí z d.school na Stanfordu, kterou jsem před pár týdny dočetl. Našel jsem v ní spoustu nové inspirace pro další zlepšování pracovního prostředí, aby se mi dařilo dělat lepší návrhy.
Pracovní místo aneb podle gusta
Když se budeme bavit o kultuře prostředí, tak musíme určitě začít vlastním pracovním místem. Ať už je to rýsovací prkno, stůl na modelování nebo na počítač, strávíme u něj poměrně dost času.
Každý si to jistě zařídí po svém. Díky sociálním sítím typu Instagram nebo Pinterest se můžete dostat k fotografiím perfektně uklizených míst, nebo jak se na těchto sítích říká „setup“. Taková místa vypadají působivě. Mně osobně se to také líbí. Budu upřímný a řeknu, že na mě takové prostředí působí trochu „sterilně“. Kdo se mnou někdy pracoval ví, že na mém stolu se tak nějak přirozeně vytvoří takový vlastním životem žijící hrouda různých předmětů a materiálů – typicky spleť čmáranic, lepíků, tužek a dalších artefaktů.
Cítím se tak lépe. Je složité to vysvětlit, ale rád:
- Během přemýšlení těkám po věcech.
- Do věcí kdykoliv nahlédnu a nemusím je nikdy složitě lovit.
- Přemýšlím a během toho si s něčím hraji nebo čmárám jen tak na papír.
Každý máme jinou formu a způsob přemýšlení a jak se můžeme soustředit. Například:
- Někomu se lépe přemýšlí za chůze.
- Někdo raději kouká z okna.
- Někdo další si zase potřebuje s něčím neustále hrát.
A s tím souvisí i uspořádání pracovního prostoru. Chci tím říct, že není radno jej podceňovat, protože zde:
- Přemýšlíme,
- Tvoříme nápady,
- Dotahujeme důležité detaily.
Všichni to ale máme jinak. Proto bychom si i svůj pracovní prostor měli zařídit tak, jak to vyhovuje nám a dobře se nám v něm pracovalo a dané místo podněcovalo nové nápady, ale také nám pomohlo být efektivní. A právě třeba u mě funguje skvěle „bordel“ na stole.
Důležité je cítit se v pohodě
Vedle samotného pracovního místa je podle mě důležité brát v potaz i dostatek prostoru kolem sebe – tedy zda máme dost místa. Pro mě je to celkem důležité, protože jsme si vyzkoušel práci například:
- V rohu u malého stolu a kolem sebe měl zdi, dveře a nic jiného.
- U sdíleného stolu s dalšími lidmi, kdy jsme do sebe opravdu drkali lokty.
Cítil jsem se tak docela stísněně a nepracovalo se mi dobře. Byl to opravdu špatný pocit a raději jsem si přesedl jinam, resp. pracoval z domova.
U našeho pracovního místa to lze docela dobře vyřešit. Někdy. O trochu horší to je ale v případě pracovních místností, které jsou většinou tvořeny ze zasedaček. Ty většinou nejsou uzpůsobeny pro designérské aktivity – třeba nějaké kreativní sezení, brainstormingy, atd. Většina jich totiž vypadá nějak takto:
- Uprostřed místnosti je stůl.
- Stůl je obklopen židlemi.
- Prostor mezi zdí a židlemi je opravdu hodně malý.
V takových místnostech se dá velice špatně pohybovat, většinou musíte bohužel jen sedět za stolem. Někdy se v nich nedá ani dýchat, natož něco tvořit. A denní světlo nebo normální vzduch? O tom si nechte leda tak zdát.
Mně osobně se v takových místnostech nepracuje zrovna dvakrát nejlíp. Pokud máme něco vymyslet a já k tomu chci využít například kreslicí zeď, tak:
- Nemohu se mnohdy kolem zdi pohybovat.
- Musím více tlačit na to, ať kolegové nesedí a aktivně se zapojí do kreslení, což je vzhledem k malému prostoru docela komplikované. (Má to svůj důvod, proč je lepší při přemýšlení stát.)
Problém je, že s vybavením a nábytkem není zase tak snadné hýbat. Židle není pořádně kam dát, stůl je buď zatraceně těžký a nebo pro jistotu připevněný k zemi.
Právě stísněnost a méně prostoru je jedním z důvodů, proč v posledních letech preferuji spíš tvorbu na chodbě než v nějaké uzavřené zasedačce.
Co kdyby se ale dala ta naše zasedačka trochu přeskládat a my si sestavili prostor tak, jak budeme potřebovat? Získali bychom docela dost místa pro různé aktivity a dalo by se v ní podle mě o dost lépe „dýchat“.
Osobně doufám v tom, že jak se vnímání a kultura designu ve firmách zlepšuje a zkvalitňuje, bude se objevovat více volných prostor pro kreativní přemýšlení. Respektive budou místnosti více modulární a bude je jednoduché snadno a rychle přestavět do různých nastavení.
Atmosféra i nálada hrají důležitou roli
Jak si všichni uvědomujeme, design je kreativní činnost. Jak jsem již kolikrát zmínil (například naposledy v sérii článků Design, ta malá věc s obrovským dopadem), není to o kreslení hezkých obrazovek, ale především o nalezení efektivního řešení konkrétního problému.
Jak jsem psal v úvodu, určitě se vám stalo, že jste někam přišli a cítili jste se tam moc dobře. Jako by daným místem procházela přesně ta energie, kterou potřebujete ke spokojenosti. Na mě tohle třeba funguje a vnímám to.
Kvalita pracovního prostředí je důležitá a dá se s ní pracovat. Vezměte si to na několika příkladech:
- Pokud máte dostatečné osvětlení, v těle fungují naprosto jiné biochemické procesy, než když pracujete za tmy či hůře osvětlené místnosti – kdy se vám například oči více unaví, ale také se trochu zpomalí přemýšlení. (Zjednodušeně řečeno.)
- Stejné je to i když v místnosti vyvětráte a pustíte do ní čerstvý vzduch a kyslík, bude to opět kvalitní impulz pro mozek, který jej potřebuje a je mu dodáván v podobě okysličené krve.
V poslední době si také hraji při práci s vůní. Během různých brainstormingů jsem nám trochu provoněl zasedačky a pracovní místa. Co jsem měl takový pocit, nejen že nám vůně zlepšila ten „zatuchlý“ vzduch ze vzduchotechniky, ale daná vůně nás také trochu probudila a příjemně povzbudila. (Což není samozřejmě nic nového, aromaterapie tu už nějakou dobu existuje.)
Když bych to ale shrnul, tak naši schopnost navrhovat řešení ovlivňuje nejen naše vůle a mentální kapacita, ale také prostředí, atmosféra, ale vůbec celková nálada. Prostě – když nám bude fajn, vymyslíme víc nápadů a když se budeme cítit na nic, budeme mít tendence vše vidět spíš černě. Opravdu jsem si kolikrát vyzkoušel (a každý si to jistě zažil i v osobním životě):
- Pokud se pozitivně naladíme, lépe se nám přemýšlí.
- A naopak se nám zase „lépe“ vše kritizuje.
Oba přístupy se v designu hodí, ale je potřeba je vhodně využívat.
Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného. Lidé přemýšlí různým způsobem a potřebují k přemýšlení i různé podmínky. Nemáme to všichni stejně. Je tedy užitečné si vyzkoušet, co komu sedí. A právě by mě zajímalo, jak to máte vy? Máte taky nějaké své tipy na to, jak si zlepšit prostředí kolem sebe, aby se vám lépe pracovalo? Budu moc rád, pokud se o ně podělíte v komentářích.